Shrnut�
Moji kolegov� a j� jsme rozpracovali a pou��v�me strategie pro
koučing (klientů) tak, aby bylo mo�no ře�it existenci�ln� �ivotn�
probl�my. Po na�em koučingu často n�sleduje v kr�tk� době dlouhodob� ulehčen�
symptomů mnoha ment�ln�ch a fyzick�ch poruch. Koučing podle v�eho zlep�uje
z�kladn� psychosomatick� struktury, kter� podporuj� vlastn� fyzick� a ment�ln�
choroby. Tento čl�nek shrnuje literaturu o psychobiologii, je naps�n tak, aby
stimuloval dialog, kter� n�m mů�e pomoci l�pe pochopit a d�le zlep�ovat v�sledky
toho, co jsme ji� skutečně dok�zali.I.
Koučing
M�sto toho, abychom jen radili, koučujeme lidi tak, aby si
definovali a plnili svoje přiměřen� c�le. Proto�e je na�e pr�ce spojena se
současnou dlouhodobou reviz� fyzick�ch a ment�ln�ch poruch, hled�me kl�če k
�činn�mu psychoterapeutick�mu l�čen� rozhovory s lidmi, kteř� se zotavili z
v�n� choroby. Pro tuto studii jsme přijali modelovac� strategie
neurolingvistick�ho programov�n�. V�sledky těchto rozhovorů definuj� spont�nn� a
�činn� proces uzdravov�n�.II. Lid�, kteř� se sami uzdravili a se
kter�mi jsme hovořili, měli obvykle:
-
vyře�en� (nikoli rozpu�těn�)
viny vypl�vaj�c� z jejich minul�ch činů (osoba zji�ťuje důvody, proč b�t
�ťastnou);
-
akceptovala symptomy choroby jako
"př�telsk� učitele" (osoba vytv�ř� vnitřn� harmonii) ;
-
vyjasnila si sv� vztahy (osoba m�
radost z toho, co v �ivotě zb�v�) ;
-
vytvořila si kvalitn� vztahy (osoba
nal�z� důvody "pln�mu" �ivotu);
-
poznala a vyře�ila traumatick�
vzpom�nky (osoba přeb�r� odpovědnost za sv� činy);
-
vyhodnotila a změnila svoje modely
role (osoba nal�z� modely "zdrav�" role).
Od roku 1996 jsme pou��vali tuto celkovou strategii pro
koučov�n� motivovan�ch lid�, abychom rozpustili jejich pocit viny, ře�ili ztr�tu
identity a vnitřn�ch konfliktů; znovu vyhodnotili vztahy; vyře�ili emočn�
vzpom�nky a vyhodnotili modely role. Během koučingu často doch�zelo k tomu, �e
symptomy fyzick�ch a du�evn�ch emoc� "mizely" a n�sledovalo dlouhodob�
ulehčen�.
Kter� realita je re�ln�?
N� vněj�� svět ch�peme vytv�řen�m modelů. Pou��v�me modely ve
snaze pochopit svoji minulost, přiměřeně ��t v na�ich současn�ch a
předv�dateln�ch budouc�ch ud�lostech. Ov�em mů�eme tak� zaměňovat n� vnitřn� a
vněj�� svět a jednat tak, jako kdyby byly na�e vnitřn� modely vněj�kově re�ln�.
Při zkoum�n� způsobů jak lid� vytv�řej� sv� vnitřn� světy koučujeme lidi, aby
pochopili a změnili svůj vněj�� svět.
Kl�če k �spě�n�mu koučingu, kdy vedeme lidi od nemoci ke zdrav�,
spoč�vaj� v biologii neurologick�ch struktur, kter� zprostředkov�vaj� na�e
zku�enosti z vn�m�n�, emoc� a pozn�v�n� - kter� charakterizuje term�n
"tělo-mysl".
Jestli�e jsou lid� koučov�ni tak, aby změnili svoje vnitřn�
světy v oblasti �tělo‑mysl� - tyto změny mohou n�sledovat změny v jejich
fyzick�ch tělech. N� program koučingu umo�ňuje v�znamn� fyzick� a du�evn�
"uzdraven�" v kr�tk�m časov�m rozsahu, zat�mco poskytuje kognitivn� pohled
dovnitř, kter� pom�h� br�nit lidem v opakov�n� př�činn�ch ud�lost�.
Koučing body-mind
Koučing body-mind podporuje pohled dovnitř zat�mco měn�
subjektivn� zku�enost. Takov� koučing je charakterizov�n změnami fyzick�,
percepčn�, emočn� a kognitivn� zku�enosti. Pokud po koučingu nedo�lo
k dlouhodob� změně, mů�e to naznačovat, �e program koučingu nebyl vhodn� a �e
osoba ho pr�vem odm�tla nebo �e koučing byl komunikov�n jen těm mozkov�m
struktur�m, kter� zpracov�vaj� nov� informace. Kognitivn� "intervence" se
pravděpodobně nesděluj� do mozkov�ch struktur, kter� zprostředkov�vaj� emočn�,
percepčn� a somatickou změnu.
Psychobiologick� změna
Osoba mů�e vědomě vz�t na vědom� a reagovat na logick� ot�zky a
rozumn� ��dosti. Kouč mů�e podle verb�ln�ch reakc� a reakc� chov�n� osoby rychle
zkontrolovat, zda zpr�va byla přijata.
Osoba mů�e podvědomě přij�mat a reagovat na obrazy, hudbu,
metafory, pohyby a symboly. Kouč mů�e zkontrolovat, �e podvědom� zpr�va byla
přijata t�m, �e si v��m� změn v neverb�ln�m chov�n� osoby, kter� n�sleduje po
sdělen� (osoba mů�e podvědomě přik�vnout, začervenat se, měnit t�n hlasu atd.).
Slova "vědom�" a "podvědom�" jak se zd� se vztahuj� k tomu,
kter� č�st mozku zpracov�v� informaci. U "norm�ln�ch" prav�ků lid� dominuje lev�
polovina mozku zpracov�n� logiky, důvodu, �sudku a ch�p�n�, zat�mco prav�
polovina dominuje při zpracov�v�n� obrazů, metafor a sdělen�ch komunikac�.III.
Koučing a lev� polovina mozku
Lev� polovina mozku ukl�d� a zpracov�v� logick� informace.
Koučujeme lidi tak, aby definovali sv� c�le a zkoumali důsledky dosa�en� těchto
c�lů. Ka�d� osoba je aktivně a vědomě zapojov�na do kognitivn�ch aspektů sv�ho
pokroku.
Koučing a prav� polovina mozku
Emocion�ln� slo�ky paměti se podle v�eho v prvn� řadě ukl�daj� v
prav� polovině mozku s určit�m překr�v�n�m. Prav� mozek se zd� zprostředkov�vat
nepř�jemn� pocity, zat�mco lev� polovina zprostředkov�v� př�jemn� pocity. V�zkum
alexithymie (osoba, kter� nemů�e vyjadřovat emoce a vyvol�v� somatick� symptomy)
v sobě nese pozn�n�, �e prav� mozek je skladi�těm bolestn�ch emoc�.IV
Strategie koučingu zaměstn�vaj� pravou polovinu mozku humorem, metaforami,
slovn�mi hř�čkami a symboly.V
Pr�ce doktora Miltona Ericksona, mistra mnoho�rovňov� komunikaceVI,
n�s inspirovala k pou�it� "interaktivn�ch metafor". Zat�mco lev� mozek reaguje
na logick�, racion�ln� my�len�, prav� mozek reaguje na informace pomoc�
asociac�. Současn� stimulace obou polovin se mů�e pou��t k tomu, aby se sdru�ily
emocion�ln� a kognitivn� reakce,VII co� pom�h� osobě změnit nechtěn�
za�it� reakce.
Co chcete?
C�lov� koučing dovoluje lidem aby pou��vali současně lev� a
prav� mozek. Při slovn�m vyj�dřen� c�lů osoba nechtěně sděluje n�mitky a vnitřn�
konflikty neverb�ln� neslučitelnost�, kterou vy�kolen� kouči mohou snadno
rozeznat. Takov�to neslučitelnost se obvykle pozoruje mezi verb�ln�m vyj�dřen�m
(lev� mozek) a doprovodn�m neverb�ln�m vyj�dřen�m (prav� mozek). Např�klad osoba
mů�e ř�ci "ano", a vrtět přitom hlavou.
Kouč, kter� mů�e konverzačně zkoumat a jemně rozpou�tět nesoulad
mezi ano‑ne, m� �činn� n�stroj k tomu, aby pomohl klientovi naj�t vnitřn�
harmonii. Ostatn� bě�n� neslučitelnosti, kter� vy�aduj� okam�it� rozpu�těn�,
jsou kritika, reakce zač�naj�c� s "ano, ale..." lichotky a l�i. (Během
prvn�ch dnů na�eho �kol�c�ho programu uč�me pr�vě těmto důle�it�m komunikačn�m
dovednostem).
Koučing a limbick� syst�m
Komunikace prav�ho a lev�ho mozku jsou současně zpracov�v�ny
limbick�m syst�mem, kter� sdru�uje my�len� s emoc�.VIII Prav� mozek
je rovně� anga�ov�n v projevov�n� psychosomatick�ch symptomů. Body-mind, mů�e
komunikovat za pou�it� limbick�ho mozku k produkov�n� somatick�ch pocitů a
psychosomatick�ch symptomů.IX V důsledku toho emocion�ln� stavy
vytv�řen� limbick�m mozkem ovlivňuj� a mohou překon�vat kognitivn� proces
neokortexu.
Koučov�n� na limbick� �rovni pom�h� osobě měnit emočn� stavy.
Př�kladem je vzru�uj�c� �činek mnoha typů hudby na deprimovanou osobu. Kdy� je
zapojen limbick� syst�m, měn� se fyziologie a emoce osoby. Osoba mů�e pohl�et
na situace jinak I TEHDY, JESTLI�E HUDBA EXISTUJE JEN V JEJ� PŘEDSTAVĚ. Tato
koncepce je velmi často (a často podvědomě) vyu��v�na ve vizualizačn�ch
technik�ch.
Logika proti emoci
Limbick� mozek mů�e b�t zdrojem pocitů vědom�, kter� vytv�řej� z
my�lenek určit� pevn� přesvědčen�. Paul MacLean, pion�r neurobiologie,
prohl�sil: "Limbick� syst�m, tento primitivn� mozek, kter� nemů�e č�st ani
ps�t, n�m poskytuje c�těn� toho, co je re�ln�, pravdiv� a důle�it�."XI
Na�e znalost limbick�ho mozku n�m pom�h� pochopit současně nesoulad mezi
"věděn�m (intelektu�lně) �e něco je pravda", zat�mco "c�t�me (emocion�lně), �e
něco pravda nen�".
Logick� argumenty (zprostředkov�van�
neokortexem) zř�dka měn� emočn� přesvědčen� (zprostředkovan� limbick�m
syst�mem). S intuičn�m vědom�m toho chytř� obchodn�ci a politici vystupuj� s
emočn�mi, sp�e ne� logick�mi prohl�en�mi.
Emoce nejsou obvykle podř�zeny racion�ln�mu my�len� neokortexu.
Tak jak limbick� syst�m operuje s vědomou logikou, lze pou��vat "klasick�
podmiňovac�" asociačn� strategie jako jsou ty, kter� jsou pou��v�ny těmi kdo
praktikuj� NLP (neurolingvistick� programov�n�) a NAC Anthony Robbinse
(neuro-asociativn� podmiňov�n�) v př�stupu a "ř�zen�" emoc� prostřednictv�m
limbick�ho syst�mu.
Komunikac� s limbick�m mozkem koučujeme lidi ke změně toho, jak
oni vn�maj� emoc� tak, aby mohli za��t emoce jako zaj�mav� sdělen� body-mind.
(N�sleduj�c� integrace mozkov�ch funkc� způsobuje, �e nab�dky prodeje a
politick� r�torika ztr�c� svůj vliv!)
Limbick� mozek tak� zprostředkov�v� hudbu, intonaci řeči a
metaforu.XII Koučingov� strategie, kter� komunikuj� př�mo s limbick�m
mozkem, jsou interaktivn� metafory a symbolick� integrace. Limbick� mozek
reaguje emocion�lně na symboly jako jsou ikony, mandaly a vět�ina uměn�. N�
koučing pou��v� symboly ke komunikaci s limbick�m mozkem. (Např�klad: "co by
bylo symbolem t�to emoce?" nebo "představte si, �e jste umělec a �e v� �ivot
bude va��m mistrovsk�m d�lem...").
Koučing a amygdala
Amygdala je souč�st� limbick�ho syst�mu,
kter� spojuje emoce se symboly. Amygdala dost�v� informace od kortexu,
sjednocuje senzorick� informace jak z vněj��ch (objektivn�ch), tak i vnitřn�ch
(subjektivn�ch) světů, co� m� za n�sledek pocit "reality".
Amygdala byla naz�v�na "srdce a du�e" limbick�ho mozku.XIII
Amygdala reaguje na imagin�rn� zku�enost i na re�lnou zku�enost. (Např�klad
jestli�e si na chv�li vzpomenete na kyselou chuť citr�nov� �ť�vy, v�imnete si,
�e za chv�li budete m�t v �stech plno slin!) Mů�ete se c�tit smutn� z toho, co
se stalo v minulosti nebo se b�t budouc�ch mo�nost�, třeba�e tyto "reality"
existuj� pouze ve va�� představivosti. Amygdala reaguje, jako kdyby se
imagin�rn� ud�losti skutečně odehr�valy ve vněj��m světě.
Proto�e amygdala nerozli�uje mezi t�m co je re�ln� a co je �iv�
představa, interaktivn� představivost poskytuje �činn� způsob ke komunikaci
body-mind. Př�kladem je "ment�ln� divadeln� zkou�ka", ve kter� si osoba situaci
imagin�rně přehr�v� (jako při zkou�ce na divadle) ke zlep�en� sv�ho v�konu.
Koučujeme lidi aby zkoumali mo�n� strategie pro dosahov�n� c�lů, kter� za něco
stoj�. Pou��v�n� amygdaly tak� dovoluje lidem změnit emočn� zat�en� z
nepř�jemn�ch budouc�ch mo�nost�.
Koučujeme lidi aby sni�ovali emočn� dopad minul�ch traumat t�m,
�e jim nab�z�me různ� percepčn� pozice, ze kter�ch mohou ud�losti znovu
přehodnocovat. To dovoluje lidem aby se poučili z traumatick�ch, fobick�ch
ud�lost� nebo ud�lost� kter� souvisej� se �patn�m pou�it�m bez toho, �e by byl
člověk překon�n emocemi, pokud se trauma nemů�e pro��t z nějak� jin� pozice.
Kouč mů�e pou��vat charakteristick� rysy "synestezie" aby pomohl
lidem kř�ově propojit jejich senzorick� syst�my. (Př�klad: "jakou barvu by
tato emoce měla? Co by tento pocit chtěl ř�ci?). Koučing na limbick� �rovni
pom�h� osobě změnit jej� vn�m�n� emoc� tak�e klient mů�e pociťovat nepř�jemn�
pocity jako zaj�mav� body‑mind sdělen�. Ov�em jak se zd�, v�sledn� integrace
mozkov�ch funkc� zvy�uje osobn� integritu. N�sledně potom emočn� prodejn�
nab�dky a politick� r�torika ztr�cej� hodně ze sv�ho dř�věj��ho vlivu!
Proto�e limbick� syst�m tak� interpretuje hudbu, intonaci řeči a
metafory,XIV pou��v�me strategie koučingu pro komunikaci př�mo s
limbick�m mozkem. Pou��v�me interaktivn�ch metafor a symbolick� integrace.
Proto�e limbick� syst�m dovoluje lidem aby emocion�lně reagovali na symboly
(jako jsou ikony, mandaly a uměn�), koučujeme lidi aby vytv�řeli "mapy" a
konstelace symbolů, kter� se st�vaj� důle�it�mi diagnostick�mi n�stroji.
Symboly a uměn� pou��v�me pro komunikaci prostřednictv�m
limbick�ho syst�mu. (Př�klad: "co by bylo asi symbolem t�to emoce?").
Koučing a zadn� mozek
Zadn� mozek tak� překl�d� komunikace body-mind. Někdy se mu
ř�k�, �e je to zadn� mozek reptili�XV, proto�e ho maj� reptilie.
Zadn� mozek se zab�v� učen�m a opakov�n�m ka�dodenn�ho chov�n�: zvyky, ritu�ly,
rutiny a motorick� dovednosti.
Zadn� mozek tak� sdru�uje emoce a akce.XVI (Akce mů�e
se naz�vat čestn� komunikace.) Pr�vě na�imi akcemi komunikujeme agresi,
podř�zen�, teritorialitu a sexu�ln� z�jem. Pohyby těla, tělesn� pocity a
neverb�ln� komunikace anga�uj� zadn� mozek a tak jako limbick� syst�m zadn�
mozek reaguje na symboly.XVII Symboly mohou vyvol�vat emoce
vztahuj�c� se k pře�it� (�těk nebo boj - strach nebo vztek), a to mů�e b�t tam,
kde vytv�ř�me emočn� reakce na archetypov� symboly. Během koučingu se od ka�d�
osoby ��d� aby si vytv�řela symboly, kter� vyu��v� tato č�st jejich mozku.
Psychobiologie Soulu
Důle�itou souč�st� na�� pr�ce je koučing lid� k ře�en� konfliktů
a integraci "d�lč� osobnosti" způsobem, jak� zvy�uje vnitřn� harmonii, tak�e lze
identifikovat existenci�ln� c�le. To vede u vět�iny lid� k zakou�en� stabiln�
zku�enosti integrace, při kter� předpokl�d�me, �e v�echny ji� dř�ve uveden�
č�sti mozku mohou současně komunikovat.
Osoba, kter� pociťuje tuto integraci, předv�d� kompletn�
verb�ln� i neverb�ln� slučitelnost,I. co� mů�e naznačovat, �e obě
krani�ln� hemisf�ry, limbick� syst�m, amygdala a zadn� mozek jsou v neobvykl�m
stavu integrace. Během tohoto pro�itku se mů�e osoba současně soustřeďovat na
vysoce abstraktn� koncepce a podrobnosti �ivota. Vět�ina lid� hl�s� pocit
propojenosti na "transcendent�ln�" vědom� vět�� ne� jejich body-mind. T�to
zku�enosti ř�k�me "Soul" a na�� metodu naz�v�me "Soulwork koučing".
Jestli�e se pt�me lid�, kteř� za��vaj� "Soul", pak vět�ina ř�k�,
�e "Soul" m� nez�vislou existenci; �e "Soul" existovala předt�m ne� se člověk
narodil a �e "Soul" bude nad�le existovat i po smrti onoho těla. Někteř� z na��
skupiny věř�, �e n� koučing umo�ňuje "spiritu�ln� propojen�" - zat�mco jin�
věř�, �e zku�enost se "Soul" je přirozen�m v�sledkem integrovan� aktivity mozku.
Ať ji� je pravda jak�koli, zku�enost se "Soul" poskytuje lidem u�itečn� z�klad,
na kter�m mohou objasňovat �ivotn� c�le a vztahy. Toto objasněn�, kter� se
zakl�d� na za�it� "Soul", se zd� poskytovat v�znamn� kr�tkodob� uzdraven�
body-mind.
Ti lid�, kteř� nemohou za��t tuto harmonii, maj� syst�mov� nebo
fyzick� důvody. Vět�ina bě�n�ch důvodů byla vina (harmonie by v �ivotě
"neměla smysl") a z�vislost na někom (harmonie by ohrozila důle�it�
vztah). Jin� důvody byly, �e osoba se identifikovala s jinou osobou (identifikace)
nebo s dvěma osobami (konflikt identity). Třeba�e mů�eme koučovat
motivovan� lidi těmito probl�my, nemus�me b�t schopni koučovat nedospěl� děti a
lidi s po�kozenou mozkovou tk�n� (fyzick� po�kozen�, dlouhodob� u��v�n� drog
a degenerace).
Vybru�ujeme na�i metodologii koučingu
aby poskytovala imuno-povzbuzen� (opak imuno-potlačen�), tak�e n� imunn� syst�m
optim�lně funguje a aby podporovaly na�e strategie koučingu mezi terapeuty,
poradci a l�kaři.
Chtěl bych poděkovat Annegret Hallanzy (německ� rodinn�
terapeutka), Janelle Doan (kanadsk� odbornice na vztahy) a Davidu Lee
(americk�mu �koliteli) za jejich pr�ci v t�to oblasti.
Pod�vejte se na na�i webovou str�nku:
www.soulwork.net,
kde najdete (mnohem) v�ce informac�, včetně řady čl�nků a podrobnost� o lidech,
kteř� maj� opr�vněn� k prov�děn� mezin�rodn�ho �kolen� a k poskytov�n�
individu�ln�ho koučingu.
Plagiarism is theft. Copyright � Martyn Carruthers,
1998-2011 V�echna pr�va vyhrazena
|
